Zastávka č.1: Kostel sv. Mikuláše
Předchozí Další
Zapsán na seznam kulturních památek 03.05.1958.
Brniště mělo svůj kostel již v r. 1359, příslušel pražské diecézi, podléhal děkanství v Jablonném a byl filiálním kostelem Stráže až do r. 1700. Kostel je od r. 1413 zasvěcen svatému Mikuláši. Sv. Mikuláš byl patronem kostela ve Stráži, odtud byly převezeny relikvie do Brniště. V r.1700 se Brniště stalo samostatnou farností. První kostel byl pravděpodobně dřevěný. V r. 1699 ho nechal hrabě Liechtenstein přestavět, nad bránou umístil svůj znak, tím vznikl dnešní kostel jednolodní, obdélný s pravoúhlým presbytářem, se severní obdélnou sakristií a západní věží. V r. 1711 byla na vstupní bráně umístěna socha sv. Mikuláše .
21. dubna r. 1808 udeřil při bouřce blesk do věže kostela. Věž vyhořela a vnitřní zařízení bylo silně poškozeno, po čase byla věž obnovena a při opravě byly do ní uloženy důležité listiny. Před zničením měla věž kupoli a byla o jedno patro vyšší.
Kostel měl tyto zvony: Umíráček byl darován Michelem Tölzerem z Hlemýždí a nesl nápis „Ulil mne Johann Christian Schunke v Praze 1774“ .
Velký zvon nesl nápis „Verbum Domini manet in aeternum“ (Slovo Boží platí věčně). Střední zvon nesl nápis „ 1808 21. dubna večer v ¾ na osm jsem by poraněn bleskem. 1823 v srpnu mne přetavil a ulil v měsíci srpnu W. Paul v Lípě. Albert Breier, děkan Anton Breier kaplan, Anton Schile čp. 33, rychtář v Brništi.“
Malý zvon nesl nápis “1823 v měsíci srpnu mne znovu ulil W. Paul v Lípě. Svatý Antoníne, sv. Jene z Nepomuku, pros za nás.“
Tyto zvony kromě umíráčku byly za první svět. války sundány a roztaveny pro potřeby armády. Po ukončení války byly zvony opět zakoupeny a v r. 1922 vysvěceny. Za starých časů bývalo zvykem, že hřbitov byl založen kolem kostela, rok výstavby márnice není znám, r. 1888 byl za starým hřbitovem založen nový hřbitov.
Škola
První zmínka o škole v Brništi pochází již z roku 1634.
V letech 1695 - 1731 byla návštěvnost školy nízká, hlavním úkolem učitele bylo vypomáhat v církevních záležitostech a vyučování dětí byla jen doplňková činnost. V 18. stol. bylo školství věnováno více pozornosti. V r. 1790 bylo v Brništi počítáno asi 138 dětí.
Stará „farní škola“ byla dřevěná a nacházela se zhruba na stejném místě jako dnešní školní budova. Tato dřevěná budova musela být v r. 1805 stržena. Na novou školu nebyly prostředky a ani obyvatelé nebyli stavbě nové školy příliš nakloněni, tak se zřídila třída v domku, kde bydlel učitel, takto se vyučovalo až do r. 1843. Díky přičinění faráře v Brništi a v Mimoňi se započalo v r. 1842 se stavbou školy, byla dokončena v r. 1843, vysvěcena 8. prosince 1843. Do konce 18. století docházely do Brniště i děti z okolních vesnic. V r. 1784 byla ve Velkém Grunově postavena škola, která fungovala i v období obou světových válek. V letech 1948 - 49 byla proměněna ve dvojtřídní a v letech 1961 - 62 v základní devítiletou školu s 1.- 5. postupným ročníkem. V letech 1978 - 79 se obě školy sloučily pod jedno ředitelství.
Pošta
Do poštovního styku bylo Brniště zapojeno v r.1873. Téměř 30 let projížděl vždy v určitou hodinu vesnicí poštovní vůz. Po vystavění železnice Teplice – Liberec byly od r. 1902 poštovní zásilky vyzvedávány na nádraží. První poštovní úřad se od r. 1873 do r. 1910 nacházel v domě čp.12, pak byl přemístěn do domu čp.102.
